Jak na amura – lokalizace

Ačkoliv se většinu času věnuji lovu kaprů, dovolte mi, abych Vám, zejména sportovním rybářům, kteří vrací rybu vodě, poskytl několik svých rad a zkušeností k jeho ulovení. I v našich podmínkách existuje období, kdy je lov amurů příjemným zpestřením a mnohem efektivnější než lov kaprů. Tento fakt je přímo ovlivněn teplotou, která má výrazný vliv na aktivitu této sportovní ryby.

Ať jdete po jakékoliv rybě, nejdůležitější je ji najít.  Amur má rád sluníčko a v teplých dnech ho určitě uvidíte těsně pod hladinou.

Lokalizace amura a způsoby lovu

Amura bílého hledejme spíše v mělčích místech poblíž vodních rostlin nebo přímo v nich. Stejně jako kapr se amur bílý cítí bezpečně v blízkosti potopených stromů, členitého reliéfu dna, pod převislými větvemi, kde má dostatek napadané potravy. Nejlépe lze amura vypozorovat za slunného dne přímo pod hladinou. Optimální úhel pozorování zajistí vyšší strom. Použijete-li ještě polarizační brýle, které dokáží pohltit až 90% slunečních paprsků, Váš náhled pod hladinu bude dokonalý. Pokud nemáte ve své blízkosti stromy a ani nemáte polarizační brýle, nezbývá Vám nic jiného než velmi pozorně sledovat vodní hladinu. Můžete velice často vidět jemné čeření vody, které je pro pohyb amura bílého typické. Nutno upozornit, že podobným způsobem prozrazuje svoji přítomnost i tolstolobik pestrý nebo též tolstolobik bílý.  Postupem času jsem je dokázal od sebe rozpoznat, aniž bych viděl pod hladinu. Amur čeří hladinu většinou zadní ploutví, kterou často ukazuje tzv. „delfínkem“, naopak tolstolobik a tolstolobec promíchává vodní hladinu většinou ploutví hřbetní. Tohoto projevu ryb jsem si všimnul i na jiných revírech, ale připouštím, že to nemusí platit v každém případě. Na každé vodě se totiž každá ryba projevuje odlišně.

Lokalizovat amura bílého lze i mnoha jinými způsoby. Sledujte např. letící ptáky a jejich stín. Vodní rostliny, které svým pohybem naznačí přítomnost ryby atd. Prostě, buďte ve střehu! K lovu amurů používám stejných nebo shodných náčiní jako při lovu kaprů. Stejně tak je i mnoho podobných způsobů, jak je ulovit. Nejčastěji je lovím na položenou. Amur stejně jako většina jiných ryb má své určité podvodní cesty, stanoviště a místa, kde potravu tráví i přijímá. Dokonalá znalost místní lokality Vám napomůže odhalit denní zvyklosti těchto ryb a pomůže blíže ke kýženému úlovku.

Amur dokáže přijmout velké množství potravy, jakmile vám najedou, musíte mít připraveny návnady, abyste je udrželi na krmném místě.

Vzpomínám si na jednu svou týdenní výpravu, kde dokonalá znalost místních amurů byla nevyhnutelná. Časem plného lovu a pozorování se mé šance na úlovek výrazně zvyšovaly. Chytal jsem na 50ha jezeru a přítomnost amurů jsem zaznamenal pouze na jedné třetině této plochy. Obsádku amurů jsem přibližně odhadl na 40 kusů. Jejich denní způsob života po dobu mého pozorování byl následující.

Kolem páté hodiny ranní hejno amurů vyplavalo ze zátočiny  hluboké 5m. Během půl hodiny připlavali do 80m vzdáleného místa, kde dopadají na hladinu první ranní paprsky slunce. Zde se dobře daří vodním rostlinám. Ryby se na nich „pásly“ přibližně 3 hodiny s krátkými přestávkami. Po nakrmení jejich cesta pokračovala do mělčích partií, kde se slunce již vydatněji opíralo do vody. Amuři zde vyhledávali zejména výhonky z pobřežních rostlin. Příjem potravy střídali s pobytem u hladiny, kde nabírali energii. V pravé poledne se hejno rozdělilo. Část zůstala na mělčinách a užívala si odpolední „siesty“ (alespoň se mi to tak zdálo). Zbývající část se vydala na „procházku“ podél ostrova. V tuto dobu ryba potravu nehledala. Po třetí hodině odpoledne se výletníci vrátili k odpočívajícímu hejnu. Svou cestu nadále absolvovali společně. O hodinu později doplavali k mému stanovišti, do mé těsné blízkosti. Bohužel zde potravu nikdy nesháněli. Prostě volně proplouvali. Zanedlouho se obrátili směrem k zátočině, odkud ráno vyplavali. Směřovali pomalinku k ní. Poslední část cesty jim trvala téměř 3 hodiny. Z této doby hodně času trávili v hustém porostu - stolístku klasnatém, kde se jím naposledy živili. To už se ale stmívalo a amuři se odebrali do zátočiny, ve které setrvali až do ranního rozbřesku.

Amuři dosahují kapitálních rozměrů a jejich lov jsem si v letním období zamiloval.

Rozhodl jsem se řídit podle nich. Montáže jsem stražil tam, kde jsem čekal jejich přítomnost a jejich potravní aktivitu. Časový harmonogram pohybu amurů v jednotlivých místech byl dosti pravidelný. Pro názornost uvedu, že odchylka od návštěvy místa z minulého dne nepřesáhla 10 minut.

Zkoušel jsem je ulovit na všech místech jejich denní trasy a především na všech stanovištích. Jejich záběry přicházely pouze z míst vodních rostlin, tam, kam kolem šesté  ranní amuři najížděli z hlubokých partií místní zátočiny. Další úlovky jsem zaznamenal v místě, kde se hejno rozdělovalo a poslední nadějné místo s šancí na záběr bylo poblíž trsů stolístku klasnatého. Jak jsem již uvedl, tyto chomáče rostlin vyrůstají na zpáteční cestě amurů do zátočiny.

Všude jinde jsem nebyl úspěšný i přesto, že se mi amuři doslova otírali břichem o mé montáže. Nebyl jsem schopný rybu vydráždit k tomu, aby sebrala jediné sousto. Zkoušel jsem rybu také přimět k záběru po celou noc v hluboké zátočině, ale bez výsledků. Orientoval jsem se tedy jen na tři nadějná místa a v noci jsem se raději věnoval lovu kaprů. Sečetl jsem si dobu výskytu amurů na „horkých“ místech, kde se krmili a odkud přicházeli pravidelné záběry. K mému zklamání jsem měl šanci na úlovek pouze asi dvě a půl hodiny denně.  Času bylo opravdu málo.

Vše jsem si musel dokonale načasovat. Návnadu s nástrahou jsem musel mít umístěnu na dně jezera 15 minut před tím, co jsem očekával návštěvu amuří populace. Ne nikdy dříve, ani ne později.  Pokud bych byl moc rychlý, hrozil by záběr od nežádoucích ryb a neměl bych už dostatek času dopravit montáž na správné místo, aniž bych nepoplašil připlouvající hejno.

Je něco krásnějšího? Slunce zapadá, příroda má romantický nádech a do toho si užijete krásný souboj.

Správné načasování bylo jedním z rozhodujících faktorů ovlivňující úspěšnost záběru. Ne vždy se však povedlo. Ale pokud ano, záběrem jsem si byl jist. Jestliže jsem úspěšný nebyl a amuři proplavali, okamžitě jsem stáhnul udice a „kladl“ je do dalších atraktivních míst.

Podobně tomu bylo i po zdolání ryby. Hejno se většinou poplašilo a mně nezbývalo nic jiného, než se taktéž orientovat na další stanoviště při jejich cestě.

Pozorováním hejna jsem trávil celé dny a jsem si jist, že jeho porozumění mně přineslo mnoho zážitků. Povedlo se mi přelstít několik amurů 15 – 25 kg, a to s minimálním množstvím návnad! 

Po celou dobu mého lovu byla amuří cesta neměnná, avšak změnu jejich denního způsobu života mohlo ovlivnit několik faktorů, na které jsem byl připraven reagovat.

Mezi nejdůležitější patří změna počasí. Určitě nemohu také zapomenout na množství přirozené potravy (čím více jí je, tím menší šance na záběr). Amuři také nebudou najíždět do míst, kde na vyhledání potravy spotřebují mnoho energie. Raději změní trasu, která bude potravně hojnější. Stejně tak je to i s tlakem rybářů. Kdybych byl se věnoval amurům na daném jezeře o něco déle, časem změní svou trasu. Přizpůsobí se podmínkám jen proto, aby „přežili“ a já bych musel okamžitě změnit taktiku.

Úspěšná nástraha na amury – nakládaná kukuřice.

Amura bílého lze ulovit i jinými způsobem než na položenou. Existuje mnoho nadějných způsobů, mezi které určitě patří lov se splávkem. Tato metoda je o mnoho jemnější. Dokážeme svou nástrahu nepozorovaně předhodit, až do těsné blízkosti nic netušící ryby. Amur rád sbírá potravu i z hladiny. Kulaté plovátko nebo plovoucí tmel napomůže k dokonalému předložení nástrahy, mezi které může patřit kůrka chleba, psí granule nebo vrbový lístek. Možností je mnoho. Tyto jsou ale nejpoužívanější a nejúčinnější.