Nadjezí a podjezí - 5.díl

31. 7. 2017

Při rozednívání jsem zaslechl kohouta. Ani nevím, kde se vzal u Labe, ale nezdálo se mi to. Čekal mě poslední den pod jezem v Přelouči. Už od samého rána se zdálo, že to bude spíš den návštěvní, protože kamarádi i jiní se začali scházet časně ráno na pokec. Dopoledne se u nás sešlo někdy i více jak deset lidí a to se přiznám, bylo trošku moc, abych se mohl soustředit na rybařinu.

A tak jsem si navléknul brodící kalhoty, pár návazců, hrstku boiliesu, dva rohlíky s konzervou tuňáka, lahev pití a vyrazil do řeky. Zakotvil jsem se uprostřed, abych mohl zhoupnout potichoučku prut do tůní, které jsem chytal ze břehu. Byl to úplně jiný styl rybařiny.

Bylo velké parno. Namočil jsem si mikinu, abych vydržel celý den. Stálo to za to, protože to byl dokonalý relax. Ležel jsem ve vodě a okolo mě se proháněli tloušti. Sem tam na ně vystartoval dravec z tůně. Sledoval jsem život přímo z řeky a přál jsem si zdolat kapra. Popravdě jsem si na sluníčku užíval perné chvilky a čas letěl jako blázen. Ze břehu jsem měl dost záběrů, ale z řeky zatím vůbec nic. I když jsem šel po největších mělčinách tak tiše jak jen jsem mohl, mělo to velký vliv na ryby. Bylo mi jasné, že to bude o jednom záběru. Proto jsem si přál, aby to nebyl tloušť, protože ten by místo znovu rozplašil a ztratil bych tak definitivně naděje na posledního kapra. Byl už podvečer a mě zbývaly poslední minuty.

Nakonec vymodlený záběr přišel a doslova z podnohou mi to rozjel kapr. Ihned jak se vyvalil na hladině, mi bylo jasné, že je to lyseček. Těch v řece moc není a tak jsem se za ním vydal, abych ho neztratil. Kličkoval jsem mezi tůněmi, tak abych si nenabral. Kapr se položil na bok a to byla moje chvíle. Rozloučil jsem se s přeloučským jezem a poděkoval vodníkovi za krásné zážitky.

article img

Další články

article img

Morava - Den sedmý

8. 10. 2017

Byl jsem ve svém světě a spacáku jsem si moc neužil. Čekal jsem záběry od lepších ryb, ale do čtvrté ranní jsem podebíral kapry max. do 12 kg. Bylo evidentní, že ryby čekaly další hostinu, ale ta se nekonala. Jediné sousto na dně byla má nástraha, a proto jsem měl záběry takřka po půl hodině. Nad ránem jsem uvažoval, jestli výpravu už nezakončím, abych se trochu vyspal na cestu. Začalo hustě pršet a tělo začalo vykazovat nedostatek spánku. Byla mi zima a představa teplého spacáku byla velmi lákavá. Ale zalést do něj by byla veliká chyba. Totiž po čtvrté hodině ranní, jsem se prochytal k rybě, která se od záseku chovala úplně jinak.

article img

Morava - Den šestý

7. 10. 2017

V noci mi na flek dorazily menší ryby a nebylo jich podle výskoků vůbec málo. I když jsem na noc nastražil větší nástrahy dál od háčku, potahovaly mi to menší ryby. Po půlnoci, když jsem měl na břehu vytažené všechny tři pruty od malých ryb, jsem se rozhodnul jít spát. Znovu jsem nechal místo odpočinout a dal tak šanci a čas menším rybám, aby opustili flek. Vzbudil jsem se při svítání a hned nakobroval do vody pár kuliček. Ne nějak cíleně ale tak, aby ryba hledala. Nahodil jsem osvědčenou klasiku a šel si připravit pár návazců, než se „svišti“ vzbudí.

article img

Morava - Den pátý

6. 10. 2017

Patá noc byla upršená a plná blesků. Celkem jsem za noc chytil sedm kaprů, ale nemohl jsem se dostat na lepší rybu. Proto jsem zvýšil průměr nástrah na 24 a 30 mm a posunul je na vlasu dále od háčku. Bouřka a déšť rybu dost rozhýbaly a v podobném duchu počasí pokračovalo i přes den. Chvilku parné léto, chvilku bouřka. Ještě, než jsme odjeli do Milotic na zámek, se nám povedl chytit lysec okolo 15 kg a několik menších ryb. Bylo jasné, že naše místo navštěvovalo více a více kaprů a já toužil zapřáhnout nějaký skvost.

Článků celkem: 95