Morava - Den sedmý

8. 10. 2017

Byl jsem ve svém světě a spacáku jsem si moc neužil. Čekal jsem záběry od lepších ryb, ale do čtvrté ranní jsem podebíral kapry max. do 12 kg. Bylo evidentní, že ryby čekaly další hostinu, ale ta se nekonala. Jediné sousto na dně byla má nástraha, a proto jsem měl záběry takřka po půl hodině.

Nad ránem jsem uvažoval, jestli výpravu už nezakončím, abych se trochu vyspal na cestu. Začalo hustě pršet a tělo začalo vykazovat nedostatek spánku. Byla mi zima a představa teplého spacáku byla velmi lákavá. Ale zalést do něj by byla veliká chyba. Totiž po čtvrté hodině ranní, jsem se prochytal k rybě, která se od záseku chovala úplně jinak. I když jsem měl už vytažený člun, připravený pro sbalení, nohou jsem ho nasoukal na vodu. Bylo zapotřebí, co nejrychleji vyrazit za rybou. Uháněla si to nevídanou rychlostí k protějšímu břehu do vázek. Sám a bez motoru jsem neměl moc šancí a už na půli cesty jsem cítil, že ryba je ve větvích. To se potvrdilo, když jsem se dostal nad vázky. Necítil jsem vůbec nic. Zkoušel jsem ze všech stran uvolnit vlasec, ale nešlo to. Tak jsem si ho omotal o ruku a snažil se utrhnout montáž. Nic jiného už nezbývalo. V tom se vytrhlo kus větve, která vylítla k hladině, a omotaný vlasec se mi zaříznul do rukávu.

Člun nabral jiný směr. Byl tam! Znovu jsem byl ve hře. Ryba si to uháněla na volnou vodu a můj člun jí následoval. Přes pískovnu se prohnala přeháňka a za obzory se pomalinku vítal nový den. Ale já stále v pokleku a ohnutým prutem až k hladině. Nemohl jsem rybu odlepit ode dna. Měl jsem jediné přání a to abych ji alespoň spatřil. Přetahoval jsem se doslova o centimetry, a když jsem ji měl už na olověnce, znovu zabrala a vymotala mi dalších dvacet metrů. Někdo musí vyhrát a v těchto chvilkách se snažím koncentrovat a nic neuspěchat. Ryba začala najíždět pod člun a měnit směr. To vždy dělají, když jim dochází síly. Byl můj čas poprvé ponořit podběrák do vody a počkat si na moment překvapení. Rozhodl jsem se, že nebudu svítit čelovkou  a že rybu se pokusím podebrat bez ní. U člunu se objevil velký závar. Byla to opravdu velká ryba. Na několikátý pokus se mi ji podařilo podebrat. Až pak jsem si posvítil. Ufff…Neskutečný šupík!  Vezl jsem ke břehu monstrum a děti se měly na co těšit. Už se rozednívalo a já kapra dal na chvilku do bezpečného saku od Roda Hutchinsona, abych si připravil foťák s novou kartou.

Také abych vzbudil děti, protože by mi neodpustily, že takovou rybu neviděly. Přišel nás navštívit i sousední rybář, který sebou přinesl váhu. Ručička váhy se pohybovala mezi 26 a 27 kg. Dobrá tečka za výpravou a obrovská radost dětí.

Mnoho rybářů se mě ptá, co stojí za pravidelnými výsledky úspěšných rybářů. Jaké mají tajemství nebo co dělají jinak.  Za léta co rybařím, jsem i já sám hledal to „něco“ tajemného v oblasti návnad, návazců ale i přístupu k rybařině. Teď s odstupem času jsem blízko, velmi blízko, abych si odpověděl. Jsem výrobce návnad a nástrah a celý život půjdu po tom, abych objevil úspěšnější nástrahy, než mají ostatní. Úspěšnější, než které jsem vymyslel doteď. To už je mé poslání a nezmění se to, protože tato práce mě naplňuje už od dětských let. I přesto, že jsem neskromně si jistý tím, že naše návnady patří v této oblasti výroby k absolutní špičce, nemohu opomenout dodat, že i sebelepší nástraha na světě Vám nepomůže k ulovení vysněných ryb, pokud se mozaika neposkládá tak jak má. Kolikrát jsem dostal na zadek a kolikrát ještě dostanu. Jsem na to připraven, stejně tak i na to být pokorný z jakéhokoliv úspěchy ale i neúspěchu. Každá zkušenost je dobrá. Úspěšným rybářem se nestanete ze dne na den ani zkušenosti nezískáte rychleji, ale co můžete, je jít za svým snem bez kompromisů a dělat vše naplno. Takže je to možná ta vůle, dojít dál a ještě dál a nepřipouštět si počáteční neúspěchy. Přeci šťastný je ten, kdo sní své sny, a je připraven zaplatit cenu, aby je realizoval.
Přeji Vám všem mnoho síly při cestě za poznáním.

article img

Další články

article img

Lesní jahoda - nová zimní volba!

18. 1. 2018

Co se týče boilies, mám takovou úchylku, vždy si vyberu jeden druh a prostě mu bezmezně věřím, ať je jak je. S tím si pak dále hraju a vytvářím varianty. Super v zimním období bylo i dipování v alkoholu, kdysi, když nebyl trh a nabídka tak velká jako je dnes, pamatuji „máchání“ boilies v griotce, slivovici. I po konzultaci s Lukášem, neb se stále s obsáhlým sortimentem LK Baits seznamuji, jsem se naprosto oddal lesní jahodě. Její vůně a chování ve studené vodě mě přesvědčilo, že je to správná volba. 

article img

Zpověď z ráje

24. 12. 2017

Slunce vychází a vypadá to na krásný den. Auto zastavuji už ve vesnici, abych se prošel lesem. Stejně tak jako jsme to dělali dřív. Přes rameno baťůžek a vyrážím. I když se nemohu řeky dočkat, brzy se zastavuji a pohledem do koruny stromů sleduji tu nádheru. První paprsky slunce protínají les. Kapky rosy na mechu vypadají jako dokonalá výstava diamantů. Takového bohatství je všude a zadarmo. Našlapuji pomalu a tiše.

article img

Poslední lov?!

15. 12. 2017

Většinou vlastně pro mě rybářská sezóna nikdy nekončí, lovím v každé roční období až do posledních dnů, ale letos jsem musel vlivem nepříjemného zranění plány pozměnit celkově. Se zatnutými zuby  jsem dokončil všechny plánované akce na podporu rybářských kroužků ČRS a dětí, jež potřebují pomoc, a myslel, že do konce roku k vodě nevyrazím. V toto období lovím rád sám, u vody je neskutečný klid a to si užívám, to je ta moje „pravá rybařina“!

Článků celkem: 116