Kapr s cenou zlata - video

Představujeme Vám amaterské video z Ukrajiny.  Video je minimálně upravené a je z letního období roku 2010. Snažili jsme se, aby záběry byly co nejvíce autentické, proto jsme do videa zasahovali minimálně. Dokonce i zvukové stopy jsme ponechali. Doufáme, že Vám naše video zpříjemní zimní čas.

Zde je zpráva od vody od Lukáše Krásy, kterou nám napsal 23.7. : 

Na Ukrajině jsem už nějaký čas obchodně strávil, poprvé mě ale čekala rybářská cesta. To bylo něco úplně jiného. Už jen příjezd k vodě (dostat se na Ukrajinu) byl strastiplný. Prožil jsem se svým parťákem Romanem několik zoufalých situací. Myslím, že nemá cenu to příliš rozepisovat. Až uzraje čas, pustím se do článku. Každopádně jsem zažil v podstatě adrenalinovou výpravu. Chvíli nám bylo do smíchu, chvíli i do pláče. Kamarádi Dmitrij, Igor a Slávek mě posadili na 1500 ha jezero v Ternopolu. Vybral jsem si místo podle mapy Google Earth a vsadil na přítok, kde jsem čekal, že budou kapři při tření najíždět (Byli už ale dávno po tření). Byla tam nejkrásnější příroda. Bohužel tři dny se mi pruty ani nehnuly. Nehnuly  se vlastně nikomu z šesti kaprařů. Po třech dnech jsem chtěl přehazovat. Bohužel ani jeden z nich jsem nestáhl. Montáže mi uvízly ve starých sítích, tenatech a různých po domácku dělaných pytlačkách. Pochopil jsem, že čím dále jsem od civilizace, tím více budu mít problémy s těmito překážkami. A kapři moc dobře vědí kam se ty pastičky straží. Proto jsem se po poradě se Slávkem, který nás hlídal a staral se o nás, přestěhovali přímo do města, kam jezero zasahovalo. Slezl jsem přímo pod hráz po žebříku. To místo bylo otřesné. Byli jsme jako v cirkuse. Na hrázy nás sledovalo mnoho lidí! Dokonce se začali sjíždět i majitele rybářských obchodů a kapraři z velkých dálek. Na Ukrajině se vše o nás rychle rozkřiklo, že jsem přijel a chci jim to ukázat!  Alespoň tak jsem to cítil. Ach, jak to nemám rád... Chytal jsem pod velkým tlakem. Jen co jsem ráno otevřel oči, okamžitě začala přednáška – ať z mé strany nebo Ukrajinské. Po půlnoci jsem zase totálně vyčerpaný z lidí ulehal. Kapr žádný! V tu chvíli měl pro nás cenu zlata. Alespoň malinkatý by stačil. Potřeboval jsem kontakt. Trochu jistoty. Místo jsem měl rozkrmeno 20 kg Mušle Restart a 10 kg Caviar/Fruits. Samozřejmě jsem je nechal pěkně nacucat All Amino Nutricem. Víc dělat nešlo. Musel jsem čekat a doufat. V tom přišla krátká zprška a já se radoval, že déšť vystřídal vedra a že by se mohl stát nějaký zázrak. Odehrálo se ale něco jiného. Během deseti minut se naše bivaky zalily městskou kanalizací. Nevšiml jsem si otvoru v hrázy (byl za keřem). Co Vám budu povídat. Do smíchu nám rozhodně nebylo. Nebudu to zbytečně natahovat. I přesto jsme na místě vydrželi. A dočkali jsme se! Jaký to byl pocit. První dva ukrajinští velmi divocí "sazani". Kapři s cenou zlata!  Ten větší, je údajně momentálně největším uloveným kaprem jezera, který byl oficiálně zvážen a co je důležité, chycen na prut. Alespoň tak je to ve městě presentováno. Pro mě je podstatné, že jsem v této zemi chytil kapra, obstál jsem tlaku a naučil kapraře používat proukty LK Baits. To byl můj cíl.  Ten zážitek s ním, s tím bojovníkem, bude stejně nezapomenutelný. Po více jak půlhodinovém boji, jsem se vrátil na břeh, který byl plný rybářů, městských lidí i médií. Ano, zase tak rychle se to rozkřiklo. Když jsem kapra pouštěl nazpět do vody, z hráze se ozval aplaus. Po těle mi naskákala husí kůže…vlastně ji mám doteď, jakmile si na tu chvíli vzpomenu. Nikdy jsem to nezažil. Pochopil jsem, jak velký to může být okamžik, pro rozvoj sportovní kaprařiny na Ukrajině.

PS: Dimko, Igore, Slávku a Romane...Děkuji za pomoc ke svým - vlastně našim společným ukrajinským rybám.