Zážitky, které v člověku zůstávají

Je čtvrtek, mám volno, naložené auto, ale pořád vlastně nevím, kam jet. I když nemohu dlouhodoběji krmit, vetšinou mám alespoň předem promyšleno, kam nahodím. Ten den jsem v tom měl zmatek. Je tak nádherně a tohle období je tak krátké. Nejraději bych byl s nahozenými pruty na X různých vodách najednou. Nakonec jsem zajel nakrmit na jednu menší svazovku a na noc jsem to risknul a jel zkusit štěstí na jiný revír, který je podstatně větší a velice mě zajímá. Do rána jsem chytil tři menší kapry a celé dopoldene jsem se procházel kolem břehů. Bylo to pro mě velice poučné a užitečné dopoledne.Věci uschly a tak spokojený balím a hurá na můj letos nejobléíbenější revír, kde je úžasný klid a ještě jsem tam včera kaprům naservíroval Ledovou Vanilku a Sea Food. To samé jsem dal i pod háček. Kolem 23.hod podebírám asi 10kg amura. Je to už druhý. Amuři o sobě dali vědět hned po setmění. Vyměnil jsem tedy nástrahu. U Sea Foodu jsem zůstal a místo Ledové Vanilky jsem dal Nutric Acid a celou montáž ještě zasypal dvěma hrstmi totožného boilie namočený v dipu Sea Food. Druhý prut s PVA punčoškou a jednou kuličkou Nutricu Acidu, který byl položený v jiných místech překvapivě stále mlčel. Asi ve dvě ráno mě probudil konečně pořádný záběr. Užil jsem si nádherné podzimní zdolávání, dalo by se říct se vším všudy. Kapr mě vozil sem tam a prvních pár minut se nedal vůbec zastavit. Po dlouhém zdolávání jsem kapra podebral, na břehu vyfotil a při pouštění se ještě kochal jeho proporcemi a vůbec jsem si to všechno náramně užíval. Ráno bylo mrazivé, ale překrásné a ve mně ještě kolovaly ty nádherné pocity. Loveckého štěstí, které mě potkalo a pokora a úcta k překrásné podzimní přírodě. Zážitky, které v člověku zůstávají.