Články

Nízká teplota vody ( 8 – 18 °C)
Tato teplota vody se vyskytuje v cirkulacích vedoucích do stagnací nebo naopak. Přesněji se dělí na jarní a podzimní cirkulaci. Jarní cirkulací se voda ohřívá do letní stagnace a podzimní cirkulací se ochlazuje do zimní stagnace.

Nerad dělím a posuzuji lov kaprů dle čtyř ročních období.  Důležitost čtyř ročních období vidím „především“ v tom, jak se má rybář k vodě ustrojit a vybavit po stránce materiální. Kapry můžeme chytat v zimním období celkem dobře jako v letním období. Je spousta vod, kde i přes Vánoce teplota vody signalizuje tutéž teplotu vody jako v jiném ročním období.  Co je na tom považováno za lov „zimních kaprů“? Řekl bych, že v celku nic.

Lov kaprů v extrémní vzdálenosti patří mezi stále častěji používané způsoby lovu, i když si,  zvláště na některých lokalitách, nejsem vědom potřeby zavážet tak daleko od břehu.  Někdy si myslím, že je  to spíše móda současnosti mít montáž položenou co nejdále od břehu, než promyšlené a cílené snažení se o kapra.

Mám rád lov kaprů na všech typech vody. Ať už jsou to malé vodní plochy, říčky, řeky nebo velké kaprové vody. Všude platí jisté zákonitosti, na které se musíte dobře připravit. Je dobré vždy začínat na menších lokalitách a postupně se prokousávat k těm větším. Velká jezera nám nabízí možný potenciál v podobě opravdu rekordních úlovků, poskytují i více tajemna, ale také nespočet situací, které na menších lokalitách nezažijete.

Mé první zkušenosti z malých vod spadají především do období, kdy jsem kaprařinu teprve poznával. Vymetal jsem lesní jezírka, propadliny a cihelny. Žádná z těchto lokalit nepřesahovala velikost 2 ha. Byly to spíše vody  poloviční.  Vzpomínám si na opuštěnou půlhektarovou cihelnu, která si mě moc získala.

Nevím, přesně, co na nich tak zbožňuji. Možná obtížnost lovených kaprů mě neustále láká se vracet k pískovému břehu. Každopádně v oblasti Polabí, kde žiji,  je takových vod dost. Takže jsem na nich společně s Labem vyrůstal a vracím se k nim dodnes.

Pramen Labe nalezneme na Labské louce v Krkonoších v 1384 m n.m. Jako potok teče nejprve na jih, poté na jihovýchod, u Pardubic, již jako veletok se obrací k západu a posléze k severozápadu k Děčínu, kde opouští naši republiku u Hřenska. Povodí Labe u nás má rozlohu 51,4 tis. km², což můžeme považovat rybářským využitím za největší rybářský revír v České republice. Pojďme se na něj detailněji podívat s Lukášem Krásou.

Určite každý z nás má nejakú lokalitu, ktorú navštevujeme najčastejšie, k brehom ktorej sa vždy radi vraciame, kde trávime väčšinu svojho rybárskeho života. V mojom prípade mi takto k srdcu prirástla Liptovská Mara. Prvýkrát som „Maru“ navštívil v roku 2007. Ako inak pribúdajúce úlovky v danom období a rovnako aj séria pretekov boli hlavnými stimulmi, ktoré ma viedli k tomu, aby som na Liptov zavítal.

Vítáme Vás u dalšího dílu Za kapry s Lukášem Krásou. Ještě dříve, než se dostaneme k našim vodám, technikám lovu, krmným strategiím, montážím. Prostě ke všem otázkám, které se nám na adresu Lukáše u nás v redakci kumulují, pojďme se podívat do rakouských Korutan. Do míst, která jsme zmínili v minulém seriálu a o kterých nám Lukáš s nadšením vyprávěl.  

Ahoj v České republice! K jezeru jsem dorazil 25.4.2011. Byl jsem překvapen velikostí jezera (spíše jezírka), které má rozlohu  pouhých 2 akrů. Ale vždy se mi dařilo na malých jezerech , takže jsem si hodně věřil. Protože jsem absolutně neznal rybí obsádku, každá potenciální  ryba v podběráku je vlastně překvapením.  Nahodil jsem kolem půl osmé. Rybařil jsem naproti ostrůvkům. Jeden byl přímo přede mnou, jehož větve dosahovali až na hladinu. Nástraha spadla těsně pod větve. Použil jsem novinku Nutric Acid.